Životní pojištění versus důchodová reforma

Pro trh životního pojištění v ČR je typický nejen nižší podíl na celkově předepsaném pojistném, ale také malý podíl na hrubém domácím produktu. Zatímco v původní evropské patnáctce podíl životního pojištění na HDP překračuje 5%, u nás se jedná asi jen o 1,6%.

Lidé zatím nemají větší zájem si sjednávat životní pojištění, a pokud ano, pojistné částky jsou nízké. Radikální a očekávanou změnu nepřineslo ani zavedení daňových odpočtů. Situace by se ale mohla změnit, bude-li prosazen takový model české penzijní reformy, jehož součástí bude životní pojištění. Pak by lidé byli podstatně více než nyní motivováni k uzavírání smluv kapitálového životního pojištění, ale i jeho moderních forem v podobě investičního pojištění.

Nejde jen o ČR, celou EU čeká sociální a penzijní reforma. Její státy stojí před úkolem reformovat systém sociálního a důchodového zabezpečení, aby byla zaručena jeho udržitelnost vzhledem k demografickému vývoji v celé Evropě. Pro zaručení funkčnosti důchodového a sociálního systému, ale i zdravotní péče, je cílem do budoucna stávající systémy upravit, aby se zvýšila motivace jednotlivců převzít odpovědnost za vlastní životní úroveň v době důchodového věku nebo jiných složitějších životních situacích.

Přes mnohé předvolební přísliby je role sociálního státu vzhledem k negativně měnícímu se poměru občanů v produktivním a postproduktivním věku naprosto neudržitelná. Řešením je kombinace státem garantovaného systému s komerčním pojištěním. A přestože zabezpečení odpovídající životní úrovně i ve stáří je odpovědností především každého z nás, povinností státu je vytvořit pravidla a podmínky fungování tohoto systému.

Autor: LČ